Jak třídit smysluplně odpad I.

Datum: 12/01/2021 | Kategorie: Moje články v bohunickém zpravodaji, Novinky z Bohunic | Autor: Antonín Crha

Milí přátelé,
dlouhodobě mě trápí neutěšený stav v blízkosti kontejnerů na tříděný odpad. Často je kolem nich nepořádek a jsou přeplněné.

Rád bych na tomto místě dnes, a po několik dalších čísel zpravodaje probral, objasnil, vysvětlil, pomohl uvědomit si zásady rozumného a smysluplného třídění odpadu. Mou snahou je a bude, aby byl do kontejnerů dáván především odpad, který je v současnosti recyklovatelný, tedy má další využití.
Předně si položme několik otázek. Ta nejjednodušší: „Je potřeba odpad třídit?“ Odpověď je jednoznačná: Ano, chce to po nás Evropská unie, stát, a především je to správné a prospěšné životnímu prostředí.
Vzhledem k tomu, že za svoz a likvidaci odpadu platí každý Brňan 670Kč/rok, musí zaznít další otázka: „Znamená to úsporu v systému likvidace odpadu? Když třídím, šetřím tím někde nějaké peníze?“ Bohužel, tady je odpověď záporná: „NE, naopak třídění znamená velkou ekonomickou zátěž pro celý systém likvidace odpadu a město Brno na to doplácí mnoho miliónů korun ročně.“
Jak je to možné, když leckde čteme, že v té, či oné obci ti kteří třídí dávají dokonce slevu? To je dané způsobem konečné likvidace. Pokud v obci odpad ukládají na skládku, každý kousek vytříděného plastu, kovu a papíru znamená menší množství uložení na skládku, a tím i menší poplatky za ukládku.
V Brně je tomu jinak. Brno má nejekologičtější likvidaci odpadu – spalováním. Technologie je natolik kvalitní, že do ovzduší jde prakticky jen pára. Filtry zachytí přes 99% všech škodlivin. Tepelnou likvidací se vyrobí elektřina, nebo horká pára na vytápění domácností a firem. Dokonce i popel je využitelnou surovinou. Technologie je natolik dokonalá, že umí z popela vytřídit i všechny kovy. Tedy vhodit něco do černého kontejneru není z ekologického hlediska špatně.
Proč tedy třídění tak výrazně finančně zatěžuje celý systém? Je třeba si představit co všechno se musí stát, než se věci z kontejnerů dostanou ke zpracovateli suroviny. Uvedu jen pár položek: nákup barevných kontejnerů a jejich údržba za tisíce korun na každý kus, amortizace svozových vozidel, mzda zaměstnanců firem zajišťující svoz, spotřebované pohonné látky svozového vozu, roztřídění svezeného odpadu na recyklovatelný a ostatní nevyužitelný odpad, platy zaměstnanců třídící linky, elektřina, pohonné hmoty při manipulaci se surovinami… Proti tomu na příjmové stránce stojí jen výkupní cena vytříděných surovin, která ani zdaleka nevyrovná uvedené náklady.
Asi bychom si teď měli znovu položit onu první otázku: „Je potřeba odpad třídit, když je to vlastně finančně ztrátové?“ Ano, je třeba třídit. Ochrana životního prostředí však stojí peníze.
Příště se zaměřím na „Žluté kontejnery“ – co do nich dávat a co je zbytečné třídit.

Antonín Crha
váš starosta