Družba přerostla v přátelství.

Datum: 08/10/2010 | Kategorie: Moje články v bohunickém zpravodaji | Autor: Antonín Crha

V sobotu 18. září, týden před našimi bohunickými hody, jsem byl se skupinou bohunických orelských stárků na hodech v Kostelanech nad Moravou. A právě řeka Morava může za to, že jsme tam byli. Jinak poměrně poklidná řeka se totiž v roce 1997 rozvodnila a nepříjemně zasáhla do života rovinaté obce. Od té doby se traduje i naše družba. Bohunice tehdy totiž věnovali Kostelanům finanční částku na obnovu poničené vesnice. Následně se pak Bohuničtí i Kostelanští pravidelně navštěvovali až do roku 2007, kdy jsme slavili 770 let od první písemné zmínky o Bohunicích.
Na naše velké oslavy a hody v roce 2007 dorazil z Kostelan v početném zastoupení jejich folklórní soubor „Lajbl“.
A v tento rok se naše družba změnila v přátelství. Následující léta jsem neměl možnost s naším orelským folklórním souborem na hody do Kostelan zajet. O to více jsem byl letos překvapen milým a přátelským přijetím, zejména od lidí, kteří se tehdejších bohunických oslav zúčastnili.
Naše Bohunická chasa nebyla jen pasivním účastníkem hodů. V uklizené a nazdobené vesnici s hezkým kostelíkem uprostřed o sobě dávala vědět svým zpěvem a tancem. Její vydařené vystoupení v rámci venkovního programu muselo místní zaujmout a věřím, že i potěšit.
Chvíli mi opět trvalo, než jsem si zvykl na to, že pod pojmem „stárek – stárka“ myslí Kostelanští někoho jiného než my. Zatímco u nás takto nazýváme všechny „krojované“, u našich přátel jsou to dva páry se zcela výjimečným postavením – tzv. mladší a starší stárci. Úplně přesně jsem do tajů této tradice nepronikl, nicméně na kráse vnímání hodů mi to nijak neubralo.
Obzvláště, když jsem zjistil, že letos starší stárkou, tedy jak bychom u nás řekli tím VIP párem, je Kristýna Tomečková – tehdy 14-ti leté děvče, které se svou kamarádkou rovněž zúčastnilo našich slavností v roce 2007. Vzpomínám si, že když mě před těmi třemi lety protáčela v kole, ptal jsem se, jestli přijela i s rodiči. V hudební přestávce mě zavedla k mamince a představila nás: „To je moje mamča“. S „Mamčou“ jsme se společně nad těmi okamžiky letos dost nasmáli.
Když jsme se nad ránem unaveni vraceli do Bohunic, přiváželi jsme si příslib, že Kostelanští přijedou na naše hody, které proběhly po uzávěrce tohoto čísla zpravodaje 25.září.
Přátelé z Kostelan, děkujeme Vám za krásné chvíle. Bylo u Vás dobře. Myslím, že Vám máme co oplácet.
                                Antonín Crha
                                místostarosta