Maminkám k jejich včerejšímu svátku

Datum: 14/05/2018 | Kategorie: Moje články v bohunickém zpravodaji, Novinky z Bohunic | Autor: Antonín Crha

Z květnového čísla bohunického zpravodaje.

Tento příběh se odehrál o letošních Vánocích. Není nijak výjimečný. Jen mě prostě zaujal.

Ve Starolískoveckém kostele probíhala na Štědrý den vánoční bohoslužba pro děti. Ta začíná vždy v 15 hodin a kostel bývá zcela zaplněn rodiči a jejich ratolestmi, které si s rozzářenýma očima prohlíží betlém a zpívají koledy.
Stál jsem úplně vzadu, a tak jsem „chtě nechtě“ viděl veškeré to dětské hemžení více jak stovky dětí.

Jedna maminka (říkejme jí třeba Michaela) s cca tříletou dcerkou (dáme ji jméno třeba Anička) stáli nedaleko ode mně. Už na ně totiž nezbylo v lavici místo. Jakákoliv jmenná spojitost s konkrétní osobou je čistě náhodná. 😊
Michaela držela svoji dcerku v náruči. Aničce se moc nechtělo na zem. Bylo tam hodně lidí a myslím, že se dole pod nohami těch velkých lidí trochu bála.

Nicméně, slavnost trvala asi hodinku a postupně bylo vidět, jak mamince Anička v náručí těžkne. Aby ne. Jen si zkusme držet hodinu v rukou šestku dvoulitrových, vrtících se minerálek 😊.
Ale Michaela vydržela. Celou hodinu držela svoji malou dcerku v náruči. Obdivoval jsem ji. Ale bylo zřejmé, že Anička blízkost své maminky potřebovala, a ta to svým šestým smyslem vycítila. Tím příběh končí. Vidíte, není nijak výjimečný. Je prostě jen z každodenního života.

Ale mě znovu připomněl, že maminky jsou prostě obdivuhodné. Ta obrovská oběť, nepohodlí, vytrvalost, kterou jsou maminky, podobně jako „naše Michaela“, ochotny pro své děti podstoupit a vytrpět, zaslouží úctu.

Milé maminky, přeji vám, aby na vás byli vaši blízcí nejen v letošní Den matek hodní, laskaví, milí a dokázali vám vaši lásku oplácet nejméně stejnou měrou. Děkuji Vám!

Antonín Crha