3/10 Chtěl bych být jako oni…

Datum: 23/02/2010 | Kategorie: Moje články v bohunickém zpravodaji | Autor: Antonín Crha

Vím, že v době, kdy se nám dostává do rukou toto číslo „Našich Bohunic“ již pomalu mizí hromady sněhu, sluníčko se na nás směje častěji a příroda přemýšlí o tom, kdy by mělo začít jaro.

    Já bych se však chtěl ještě alespoň krátce vrátit  k jedné akci, která proběhla na konci ledna letošního roku.
V naší bohunické hasičce probíhal „Ples důchodců“, který pořádal Klub bohunických důchodců. Tato strohá informace možná vyvolá na mnohých tvářích „mladších ročníků“ úsměv. „No jo! Důchodci se šli pobavit“ řeknete si. Já jsem se však těšil. I když nejsem kdovíjaký tanečník, chodím na taneční akce našich důchodců rád. Ne vždy mi to však vyjde. Ale letos, když mě přišel pan Doušek osobně pozvat, jsem mohl i za moji ženu účast přislíbit.
    Spolu s manželkou, nastrojeni jak se sluší a patří, jsme vyrazili v sobotu 30.1.2010 směr hasička. Sotva jsme otevřeli dveře sálu, uvítalo nás vřelé přijetí předsedy klubu důchodců p. Douška a milá společnost u stolu. Sálem se nesla příjemná hudba  od tria hudebníků, hlasitost právě tak akorát. Stoly byly zcela obsazeny a taneční parket byl plný elegantních tanečnic a tanečníků, kteří svým elánem hravě předčili nás mladší.
    Již tradiční součástí večera bývá taneční sólo pro zástupce obce a jejich manželky. Tentokrát jsme na to byli s panem starostou dva, a tak jsem tančil „jen“ s patnácti tanečnicemi. Náročnější to bylo v listopadu na Kateřinské zábavě. To jsem protočil v sóle 25 „děvčat“.
V sále však bylo možné vycítit ještě i něco víc. Byla to především milá, přátelská atmosféra, která zde panovala. Když jsem přemýšlel, co je na této akci tak výjimečného a co vytváří onu zvláštní pozitivní, vlídnou atmosféru, došel jsem k závěru, že je to právě přátelství a kamarádství v tom pravém slova smyslu. Přátelství těch, kteří ještě dokáží tuto hodnotu ocenit. Bylo to jednání každého z účastníků zábavy, plné galantnosti a gentlemanství. Bylo to něco, co se z mnoha honosných akcí dnešního povrchního, uspěchaného a konzumního světa vytratilo.
    Přál bych vám všem, abyste to mohli zažít také. Bohužel se to většině patrně nepodaří, protože každý ples i Kateřinská zábava  bývají vyprodány velmi rychle.
I když až jednou – zakrátko budeme starší, budou to naše plesy a my budeme jejich součástí. Pak bude na nás, abychom se tuto  atmosféru pokusili „poponést“ o pár let dál.
Jednou bych zkrátka chtěl být jako Vy milí důchodci!

                         Crha Antonín
                        místostarosta MČ