Mizející symboly

Datum: 14/11/2013 | Kategorie: Moje články v bohunickém zpravodaji | Autor: Antonín Crha

Každá obec má svoje zvláštnosti, které mohou upoutat náhodné návštěvníky, ale zrovna tak si jich dlouho nevšimneme, a to i když jsme místní a denně kolem nich chodíme. Někdy jsou to pěkné věci, jindy se za ně stydíme. Nicméně jsou tu a my žijeme vedle nich.

Bohunice v tomto smyslu nejsou žádnou výjimkou. Tak například takový „líkusák“ na ulici Čeňka Růžičky. Na pohled byl „nic moc“. Nehezká stavba z doby výstavby sídliště hyzdila okolí. Měla však i své příznivce, návštěvníky a dokonce obdivovatele, mezi které jsem rozhodně nepatřil. Dnes, když už není, zmizel s ní i jakási orientační bod. Sám jsem mnohokrát říkal do telefonu přátelům: „U líkusáku zahněte…“. Některé symboly si však už pamatujeme jen matně. Třeba taková kovárna, obchůdek Hely Brzobohaté, Segaherna nebo strážní domek u železničního přejezdu, který byl zlikvidován v roce 1995.

Jiné symboly nám zmizely spolu se zateplením panelových domů. Například na ulici Švermova 4. Vedle vchodu do domu byla kovová cedule: „ V tomto domě byl 5.11.1979 předán 100.000 byt za dobu trvání n.p. Pozemní stavby Brno“. Při zateplování cedule zmizela. Škoda, byl to kus naší novodobé historie. Asi skončil ve sběrných surovinách.

Nedávno zmizel jeden z nejhezčích symbolů Bohunic. Kresba mořské panny na Spodní 10. Jak se mnozí z vás vyjádřili na sociální síti, byl to pro vás významný symbol 90. let minulého století, který odkazoval na videopůjčovnu, kde jsme si půjčovali (často bez vědomí rodičů)své první filmy. Někteří jsme nad jejím zmizením i slzičku zamáčkli. Přesto, že už ji nemáme na očích, zůstane s námi – navždy ukryta pod vrstvou polystyrénu a omítky, se srdcem probodeným plastovými kotvícími hřeby.

Antonín Crha
místostarosta20131114103819_00001